Rozhovor pro magazín FlerMAG, 30.11.2011
Dovedete si představit tvoření ve dvojici? Pro někoho je to nepředstavitelné a pro někoho zase ideální stav. Jednu takovou dvojici vám představíme v dnešním rozhovoru. Kůlna je malý ateliér zabývající se fotografií, malbou, kresbou i další rukodělnou činností.
Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenujeme se Míla a Petr Kyzlinkovi a tvoříme pod značkou Ateliér Kůlna. Se synkem bydlíme na samém počátku Vysočiny v malé vesničce o pár chalupách. Máme rádi jarní návrat tepla, letní louku, podzimní les a zimní lenošení. A to se také odráží v tom, co tvoříme. V současné době u nás převládá práce s papírem.
Jak jste se dostali k tvoření?
Vlastně jsme se k němu ani nijak nedostali, je naší součástí, něčím, co tu je odjakživa. Jen se v průběhu let mírně mění, posouvá. Oba vnímáme věci podobně, a tak pro nás nebylo obtížné spojit to, čím se zabýváme. Fotografii a kresbu dohromady.
Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Míla: Vyzkoušela jsem více různých technik, ale kresba, malba, košíkaření a šití je mi tak nějak nejbližší. Už jako malá jsem zachycovala své výtvarné nápady na papír a šití mne provází od konce základní školy. Šitá tvorba a košíkaření nyní ale ustoupily mírně do pozadí a čekají na „svoji“ dobu. Šicí stroj si do lesa nevezmete, ale deník a tužku ano… 
Petr: S fotografií jsem se potkal jako malý kluk, když jsem zvědavě nahlížel svýmu tátovi v temné fotokomoře přes rameno a s napětím očekával to kouzlo, kdy se na papíře ponořeném ve vývojce začnou pozvolna objevovat náznaky, kontury a stále jasnější a zřetelnější podoba budoucí fotky.
Na pár let jsem na tu magii zapomněl a před nějakou dobou se ta radost zachycení okamžiku zase vrátila a drží se mě dodnes. Momentálně fotím digitálně, i když pár fotek tady na Fleru je ještě ze starého Zenitu. A jako kuriozitu považuju moje makrofocení hmyzu přes vypreparovaná skla z dioptrických brýlí, fotovýbava chyběla, ale nadšení ne.
Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Nyní se už věnujeme tvorbě profesionálně. Času jí věnujeme hodně, ale pořád tak, aby to pro nás byla radost a energii nám dodávala, a ne brala. Je to svým způsobem i určitý druh odpočinku od jiných běžných denních záležitostí.
Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Na počátku je vždy nápad či inspirace, především pro nás oba je obrovskou pokladnicí inspirace sama příroda. Stejně tak to platí pro fotografii i kresbu. A pak už to jde většinou samo, jen stisknout spoušť nebo vzít do ruky tužku. Proč jsme se soustředili na kalendáře, přání a ostatní věci z papíru, to je jednoduché – neuspokojovala nás nabídka, která na trhu byla.
Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Jeden druhého. Jsme ale otevřeni i názorům okolí, jsou pro nás důležité.
Kdybyste měli upozornit na jeden svůj výrobek, který by to byl a proč?
Bylo by to přání Dva. Proč? Najdete nás v něm oba.
Používáte své výrobky nebo jste kovářovy kobyly?
Ano, využíváme rádi vše. Počínaje kalendářem a fotografiemi na zdech až po přání, kterými obdarováváme naše blízké.
Čemu se rádi věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Toulání se po kopcích a občas zajdeme na dobrou kávu nebo čaj. Prostě takové zevlování.
Jak vypadá váš ideální den?
Každý je něčím svůj, originální, a tak se je nesnažíme na ideální a neideální dělit.
Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Raději moc neplánujeme, necháme se překvapit. Múza číhá za každým rohem. Každopádně to bude něco z papíru, stali jsme se na něm závislí.
Děkujeme za rozhovor.